Finálový den nám (zase) utekl

Nakonec jsme se do toho čtvrtfinále dostali, i když jsme v posledním kole (kde už jsme nehráli) museli trošku držet palce Řečkovicím. Včera nás na Kuklenské ale čekal v podstatě nejhorší možný soupeř, který nám v základní části naložil 7:1. Pravda, tenkrát chyběly dvě největší opory, a jak se začalo před čtvrtfinále ukazovat, nebude to v plné síle ani tentokrát. Veseláč ve Francii, Honza hlásí taky dovolenou a tak do toho jdeme s myšlenkou na boj o remízu a zlatý zápas (kde tajně sázím na Petru, ale ona o tom neví). Začali jsme stejně jako v prvním měření sil, bereme bod z první čtyřhry...a to je všechno. Snažíme se, ale prostě se nedaří, soupeři jsou lepší. Nakonec se nám z toho stává alespoň pěkná společenská událost, na vedlejších kurtech hraje Premiéra a tak se po dlouhé době shledáváme s Libim a Dudušem a památečně se fotí. K dokonalosti chyběla Yuya, v době končícího mače (11 hodin dopoledne!) stále si hovící v posteli. Tak snad příští sezónu, doufejme stále v páté lize (vidíte, nevzdáváme to a nebalíme!). Ale mrzí to. Docela dost. Navíc to viděl David...