Pokračujeme v rychlém sledu (a držíme nasazené tempo)

Zdravotní stav týmu před utkáním s Bořitovem nebyl valný. Jarda si při tréninku vynášení našich obézních spoluobčanů z míst postižených požárem natáhl cosi na zádech, Richard hlásil ruku v ortéze po utkání v Uherském Hradišti (to je ta prokecaná rozcvička, že). A tak nastoupilo pravidelně trémující jádro týmu včetně Honzíka s uzdraveným kolenem. Ze soupeře panovaly obavy, přeci jen remíza na Kometě je hodně dobrý výsledek. Čtyřhrový začátek pánů je (tradičně) tragický, obě dvojice kupí zbrklé údery a přidávají zoufalou koncovku. Stav 0:2 zlepšují dívky. Pánské singly jsou naštěstí poklidné, bez většího vzrušení. To přichází za stavu 4:2, rozehrává se mix a Bára v singlu. V mixu tečou emoce, chvílemi by se atmosféra dala krájet a první set je v tahu. Bára, zjevně rozrušena přístupem soupeřova vedoucího, zahajuje roztržitě a soupeřčinými zákeřnými dropy se dostává pod tlak herní i bodový. Naštěstí bravurně zvládá koncovku, a hle, vedle se mix také zklidnil a jde se tam do třetího. Dívky hrají krásné dlouhé výměny, to tedy čest 6. lize co potkáváme za soupeřky, Bára ale začíná tlačit blondýnku do obrany, přidává pár smečů a je to tam! Přesunuji se na mix, kde Jirka dává zapomenout zpackané čtyřhře a začátku mixu, sází jednu ránu za druhou a snad si to trochu u Petry žehlí (ach ty manželské mixy). Pominu-li poněkud zvláštní dělení míčů („no tak my teda pár míčů máme“), bylo utkání relativně v klidu, s čímž panovala obecná shoda i na Bláhovce. Legrace však končí, čekají nás těžké zápasy, ten první ještě před vánoci na Kuklenské. Cíl je jasný, pryč z pralesa! Neděle 6. 12., 19.00.