Nervydrásající bitva prohrána

Ano, odtajnil jsem to hned zkraje, vzpomínky jsou ještě čerstvé a bolestné (doslova). Bitva o semifinále a o šanci zahrát si na finálovém dni proběhla dnes na Sprintu jako dvojutkání s BC Řečkovice. Tedy týmem, se kterým jsme před dvěma lety sehráli utkání, které se rozhodovalo na míče a tenkrát jsme o tři prohráli. Nažhaveni jsme byli, zanechali jsme doma děti, manželky, milenky a milence s vědomím, že nedělní odpoledne se budeme zavřeni v hale honit za opeřeným košíkem, chyběla pouze Yuya (která po čtvrté hodině odpolední zjevně zapomněla držet palce). V obecenstvu se mihly známé tváře jak naší klubové historie (Tomáš Veselý), tak veřejného života ČR (paní ombudsmanka). "Domácí" zápas jsme zahájili tragickými pánskými čtyřhrami, což vylepšily dle očekávání udatné dívky a následovala nezvyklá smršť vítězných singlů. Náladu nám pak moc nezkazila prohra v mixu, kde se proti Klecerům postavil důrazně smečující dlouhán s výborně hrající blondýnou v dresu s nápisem Russia (proboha! v této době?). Celkem vítězíme 5:3 a jdeme na druhý zápas. S Richardem se nám podařilo zkvalitnit hru natolik, že jsme uzmuli první set (23:21) a bitva ve druhém gradovala za stavu 23:23. Bohužel koncovku jsme nezvládli a v kontextu celého utkání mě to mrzí dvojnásob. Opět prohra a 0:2 na zápasy. Soupeř zpřeházel všechny singly a blondýnu nasadil i do debla, což se ukázalo jako zásadní, když naše amazonky kazily a kazily až prohrály. Na vedlejším kurtu zatím Libor marně bojoval s čerstvým soupeřem, který mu všechno neomylně vracel. 0:4 a nálada na bodu mrazu se přelila z jedné strany hlediště na druhou. Ale nic nebylo ztraceno, hraje se mix a já jdu na druhý singl s novým soupeřem. Mix vedle dopadl podruhé špatně, je to 0:5 a stav je kritický. Ale pokud vyhrajeme zbývající zápasy 2:0 na sety, jsme tam. Soupeř na mně volí taktiku krátkých podání, kterou na naší úrovni považuji za sebevražednou, to se potvrzuje a vyhrávám. Zjevně nervózní Bára se chvilku vzteká a trápí, ale dává to taky. A tak jde na kurt Richard v posledním zápase dne s tím, že musí vyhrát 2:0. První set dává. Popis druhého setu by byl vzhledem k jeho vývoji sypáním soli do ran. Nemůžu však nevyzdvihnout fair play moment od Richarda za pro soupeře kritického stavu, kdy nechal opakovat podání po své smeči, o které byli všichni včetně soupeře přesvědčeni, že byla na čáru... Prohra druhého setu 23:21 znamená konec nadějím na finále a výlet do krajiny za Chřibskými kopci. Rameno mě bolí jako čert, v podstatě nemůžu hýbat rukou jak mi to tuhne, takže report končím, stejně je zbytečně dlouhý - prohráli jsme, no...