Minulost se neptá, ale nemohu si nepostesknout nad nešťastnou souhrou okolností, která nás nakonec dostala do baráže. Místo vystavení stopky Řečkovicím ve čtvrtfinále jsme uvázli v boji o to, kdo spadne do pralesa a bude si příští sezónu užívat např. legendární žluté tělocvičny Spartaku. Situace v pralesní soutěži byla zapeklitá, do poslední chvíle nebylo jasné, kdo nás společně s Podivínem doplní do trojky. Nakonec to padlo na rozjetou Premieru C. Včerejší mač/společenskou událost (Premiéru již tradičně zásobujeme kvalitními badmintonisty, proto o radostná setkání nebyla nouze) popíše Yuya, takže to bude trošku napínavé.
Dnes dopoledne jsme na rozhraní Kohoutovic a Kameného vrchu zápasili s Podivínem. Soupeř přijel oproti dramatickým prohlášením před zápasem v kompletní sestavě (překvapivě :), což je fajn. Rychlá kontrola, kde je Richard, odhaluje, že je již na cestě, ovšem do Trenčína a ne do haly. Libor naštěstí poosmé odložil focení loňské svatby a podporován manželkou dorazil načas, takže ani my nemusíme nic skrečovat, a jde se na to. Pánské čtyřhry se tahaly sem a tam, dopadlo to napůl. Holky hrály krásně, Honza v dramatu podlehl zkušenému soupeři. Já jsem se vyspal do růžova a podle toho to na kurtu v souboji jedniček vypadalo. Libor se trápil s Víťou Kavanem, neúspěšně, na vedlejším kurtu Kleceři podali výkon, na jaký jsme byli vždy zvyklí a je to 4:3 pro nás. Rozhodne Bára v souboji s Podivínskou bomberkou. První set začíná Bára ve velkém stylu, drží se své hry a vítězí. Druhý set probíhá přesně obráceně, na konci Bára stahuje, ale náskok byl už moc velký. Jdu radši do sprchy. Do haly se vracím zpět za stavu 17:11 pro blondýnu. Diváci bouří, bloncka se hecuje, nevypadá to dobře. Těžko popisovat to, co jsem následně viděl, prostě krásný badminton z naší strany a vítězství!
Žádné komentáře:
Okomentovat